​Tohle je vlastně vestavěná skříňka do úzkého prostotu mezi lednicí a stěnou. Chtěla jsem ho nějak využít a současně potřebovala místo na krabice s mléky, marmelády, nakládané okurky, apod. Klaplo to na jedničku.

Nebyla bych to ale já, abych se spokojila s prachobyčejnou skříní. V té naší je rovnou bytová jednotka pro ledničkové skřítky, kteří u nás bydlí. Že nevíte, kdo je ledničkový skřítěk? Dočtete se to o kousek níž.

​

Co se výroby týče, je to první věc, kterou jsem se pokusila elektrifikovat. Povedlo se, ale kdyby nějaký profík viděl spleť drátů na zadní straně, asi by užasl. Ne v dobrém, teda. Každopádně princip jsem pochopila a příště už by realizace určitě byla lepší. 

Stisknutím malého tlačítka na boku skříňky rozsvítíte skřítkům v ložnici (spodní patro), v hospodě (horní patro). A taky na schodech, aby se cestou nepřerazili. 

Skřítci mají možnost přelézt od sklepa až do nejvyšších pater nejrůznějšími spůsoby.

 

Pamatuji si, že jsem tehdy byla v galanterii a chtěla po paní prodavačce malé lanko, po kterém by skřítci mohli šplhat. Koukala na mě dost překvapeně a nabídla mi nějakou voskovanou šňůrku. "To ne, to by jim klouzalo," řekla jsem bez mrknutí oka. Ještě dnes mě baví, že paní přistoupila na hru. S vážnou tváří uznala, že klouzat to nemůže, že by to bylo nebezpečné. Vzápětí už jsme obě vybírali pro skřítky ten nejvhodnější materiál.

​

Doplním ještě, že mi pár věci neznalých lidí předpovíalo, že vyhoříme, když skříní omezíme možnost odvětrávání lednice. Uvedu tedy na pravou míru, že se to celé nachází ve výklenku pod schody, za lednicí je ještě cca 5 m3 volného prostoru. 

​

A kdo že jsou ti ledničkoví skřítci?
Ledničkoví skřítci u nás bydlí už několik let. Nevím přesně jak dlouho, protože zpočátku byli opatrní. Tu si trošku ukousli párku, tu trošku upili džusu, ale bylo to tak málo, že si člověk vlastně nebyl jistý jestli se mu to nezdá.

​

Dnes už o jejich přítomnosti nepochybuji, ačkoliv na vlastní oči jsem je nikdy neviděla. Mé děti prý ano. Dokonce je prý vídají čím dál častěji. Je pravda, že jak čas běží, registruji více stop existence skřítků i já.

​

Co o nich zatím víme?

Skřítek je pravděpodobně hodně malý, ale dokáže spořádat neuvěřitelné množství jídla. Na prvním místě jeho jídelníčku je bezpochyby sladké. Když dám do ledničky například zbytek dortu, je to prakticky totéž, jako kdybych ho rovnou vyhodila. Až ledničku otevřu příště, zaručeně najdu už jen několik drobečků. A špinavý talíř. Ten po sobě skřítci totiž nikdy neuklidí.

​

Ale nejde jen o dorty. Mizí ovocné jogurty, smetana, šunka, nebo třeba i nakládané okurky. Jeden den je dám dovnitř a druhý den jsou fuč. Děti i manžel se dušují, že s tím nemají nic společného, a tak skřítci zůstávají jediným možným vysvětlením.

​

Co naopak skřítci nechávají bez povšimnutí, to je zelenina. Některé druhy jim, zdá se, vysloveně vadí. Taková brokolice zpravidla během několika hodin v lednici zplesniví. Z čerstvého listového salátu se záhy stává schlíplý hadřík. Vede mě to k myšlence, že skřítci zřejmě ovládají i trochu magie. Sesláním plísně, případně kletbou oschnutí se vypořádávají se vším, co v lednici mít nechtějí.

​

Soužití s ledničkovými skřítky poměrně zatěžuje náš rodinný rozpočet, ale jsme rádi, že jsou tu s námi. Říká se totiž, že se zabydlí pouze tam, kde je láska. Aby se jim u nás bydlelo dobře, myslela jsem na ně při návrhu vestavěné skříně, kterou jsme kolem lednice potřebovali. Snad budou spokojení!

A snad nakonec vezmou na milost i nějakou zeleninu.