Z kanceláře do dílny. Zuzka vyrábí originální skříňky, které mají StarDance ve své DNA
Podívejte se na veselé skříňky, které vás nenechají chvíli v klidu. Tančí, i když se nepohnou ani o centimetr. Jde o nápad Zuzany Sittkové, která se zvedla z kancelářské židle a teď se živí rukama.
V dětství nic netvořila a valnou většinu života si dokonce myslela, že není moc šikovná. „Pak ale přišly děti a s nimi chuť hrát si, fantazírovat a dívat se na svět, na život a na to, jak ho trávíme, trochu jinak,“ říká autorka veselých skříněk.
Kdy jste poprvé vzala do ruky dřevo?
Když byly mladší dceři tři roky, pokusila jsem se pro ni vyrobit domeček pro panenky. Domeček sice dopadl bídně, ale nadchlo mě to. A tak jsem udělala druhý, třetí a už jsem se nezastavila. Se dřevem jsem se učila pracovat podle videí na Youtube. Zní to divně, ale naučila jsem na nich opravdu hodně. Možná víc než později ve škole.
Absolvovala jste rekvalifikační kurz truhlařiny?
Nešlo o rekvalifikaci, bylo to regulérní studium učebního oboru truhlář, i když dálkově. Zkrácené na dva roky a určené pro lidi s minimálně středoškolským vzděláním. Mimochodem, většina mých spolužáků byli vysokoškoláci a polovinu třídy tvořily ženy.
Léta jste pracovala jako personální manažerka. Jak jste přišla na nápad vyrábět „ohnuté“ skříňky?
Kdysi jsem něco podobného viděla na Pinterestu a zaujalo mě to natolik, že jsem se hned rozhodla jednu takovou skříňku vytvořit. A povedlo se. To byla asi poslední kapka, která mě dovedla ke změně profese. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem objevila produkt, který tady nikdo nedělá a mě hodně baví. Myšlenka, že bych mohla dát kanceláři vale, se začala klubat na svět.
Co vám bylo od začátku jasné?
Věděla jsem, že nebudu vyrábět běžné věci - stoly, postele, klasické skříně. Šikovných truhlářů s mnohem lepším vybavením jsou stovky. Nemělo by smysl snažit se konkurovat zkušeným mistrům.
Já navíc potřebuju neustále vymýšlet něco nového. Nedokázala bych dělat pořád dokola stejnou věc. Proto ani žádné dvě roztančené skříňky nejsou jako přes kopírák. Koneckonců ani ty domečky pro panenky jsem nedokázala udělat stejné a obyčejné. Místo toho mi pod rukama vznikl třeba obyvatelný hrad nebo loď.
Asi už máte v oku laicky řečeno "mustr", jak na to.
Postup je v zásadě stále stejný. Čelo, záda a poličky skříňky jsou z masivního dřeva, boky ze silné překližky. Přesto je pro mě každá skříňka nový začátek, protože vymýšlím nové tvary. S tím souvisí i hodně počítání úhlů. Poličky musím uříznout na koso, aby pasovaly. Tahle část je pro mě, přiznám, téměř bolestivá, na počty jsem nikdy nebyla moc dobrá.
Jaké dřevo nejčastěji berete do ruky?
Borovici. Mám ji ráda a patří k těm dostupnějším. Pokud by ale někdo chtěl tvrdší dřevo, nebráním se, klidně udělám nábytek z buku.
Od začátku do konce jde o vaši ruční práci?
Ano, všechno je ruční práce, tedy až na výjimky. Třeba u skříňky Elizabeth jsem dokoupila nohy a ozdobné růžičky na „šaty“. Řezbářka nejsem, s takovými detaily si neporadím.
Vaše skříňky jsou hlavně knihovničky. Plánujete přidat i šuplíky nebo dvířka?
Šuplíky i dvířka na ně přidělat lze, ale kvůli rozvlněným tvarům je to poměrně složité, teprve vychytávám výrobní postup. Teď zrovna jednu skříňku s dvířky vytvářím a vypadá to slibně.
„Tanečnice“ hned přitáhnou pozornost, ale prakticky zabírají víc místa, zdá se mi.
Jde o solitérní kusy nábytku, které kolem sebe potřebují určitý prostor. Kupodivu ho ale není moc, stačí cca metr po každé straně a skříňce už se dobře dýchá.
Z vlastní zkušenosti i na základě fotografií ze zahraničí si troufám tvrdit, že se roztančené skříňky hodí prakticky do všech interiérů. Sluší jim to v boho, venkovském, skandinávském a dokonce i v industriálním stylu. Celé je to o vhodném tvaru a o povrchové úpravě – struktuře, barvách, stupni lesku.Jediné, kde si skříňky představit neumím, je v sousedství klasických sedmdesátkových obývacích stěn.
Řešíte interiérové trendy, třeba barvy, nebo je vám to jedno?
Neřeším. Nejsem člověk, který se ohlíží na trendy, ať už v bydlení, módě, nebo třeba v hudbě. Pokud někomu udělá radost červená skříňka s fialovými puntíky, měl by si ji podle mého názoru pořídit i přesto, že jsou zrovna in krémové barvy a hranaté doplňky. Nábytek a vůbec cokoliv, co si do života pustíme, má bavit a těšit. Klidně trendům navzdory.
